Autor: Andrea Gričová
Jako vedoucí lektorka pomaturitního studia bych vám ráda představila, jak u nás v jazykové škole pomaturitní studium funguje. Čtenářům nabízím svůj osobní pohled na kurz, jeho výhody a představení typického dne našeho „pomaturiťáka“.
Učit pomaturitní studenty je zajímavá kombinace učení na státní škole a v soukromé „jazykovce“. Svoje zážitky z učení teenagerů na státní škole raději zmiňovat nebudu, přece jen bych nerada odradila budoucí adepty na učitele. Oproti tomu je totiž učení i těch nejtvrdohlavějších dospělých procházkou růžovou zahradou.
A potom jsou tady ONI – už dospělí jedinci, kteří právě vyšli ze školy a stále myslí „školním způsobem“. A proto se stává, že podvádějí při vstupních testech určených pro zařazení studenta do správné úrovně nebo kopírují písemná zadání z internetu. V průběhu školního roku si ale pomalu uvědomí, že se učí sami pro sebe a lektory v Empiru podvádět nemusí.
To, co jim pomáhá uvědomit si tento fakt, jsou hlavně naši lektoři, kteří jsou učiteli, ale zároveň i partnery našich „pomaturiťáků“. Tímto způsobem na ně delegují odpovědnost za vlasní vzdělávání. Dalším plusem je metoda DME (Direct Method for English), kterou si většina studentů pochvaluje hlavně proto, že se na hodinách nenudí a jsou neustále zapojení v akci. A to je při studiu, kterým strávíte 20 hodin týdně, velmi důležité.
A jak vlastně vypadá takový typický den našeho „PS-áka“ (studenta pomaturitního studia)? Říkejme mu třeba Honza. Honza přichází do školy tak v 10:10, což je 10 minut po začátku vyučování a vyslouží si milé přivítání a jemné napomenutí od lektora, kterému mírně naruší průběh hodiny.
Do půl dvanácté odpoví na milión otázek ohledně sebe, lidí okolo sebe a procvičí si všechna možná slovíčka, gramatické jevy a fráze, které se dosud naučil. Nejoblíbenější čiností je ale psaní diktátů.
Před půl dvanáctou se Honza, už úplně vyčerpaný, naučí nová slovíčka a má 20 minut na to, aby načerpal sílu a energii na další 2 hodiny.
Odpolední výuka začíná za 5 minut 12, a protože otázek už bylo dost, je zaměřená jiným způsobem. Honza si rozšiřuje slovní zásobu, konverzuje nebo prohlubuje svoje znalosti z DME. A samozřejmě je také tato hodina dynamická a lektor je přátelský a dobře naladěný.
V půl druhé může jít Honza domů a připravit se na další den vyučování.
Po pravdě řečeno je většina našich „Honzů“ se studiem spokojená a také po ukončení kurzu se občas ukážou v jazykovce, nebo nám alespoň napíšou. A co se jim líbí ze všeho nejvíc? Že naše škola je úplně jiná. :-)