Autor: Jana
Myslíte si, že naučit se anglicky musí být jen dřina? Přečtěte si příběh naší studentky, paní Jany, která se s námi začala učit angličtinu úplně od začátku a uvidíte, že zvládnout se to dá v každém věku.
Všichni to známe a říkáme to i vlastním dětem – uč se jazyky, budeš je potřebovat. Sami na sebe už tak přísní nebýváme. Protože jsem už ve středním věku a od školy uběhlo spoustu let, neměla jsem potřebu běhat po nějakých kurzech a zdokonalovat svoje jazykové znalosti, lépe řečeno – začít se učit jazyk úplně od začátku. Neměla jsem k tomu ani pořádný důvod.
Celý život jsem pracovala na úřadě, kde jsem s angličtinou nepřicházela do styku, a když mi vyběhla nějaká tabulka nebo upozornění na počítači v angličtině, zavolala jsem ty naše mladé přes počítače a ty to vždycky vyřešili. Stejně tak to bylo i s cestováním. Po revoluci jsme s manželem a dětmi začali vyrážet na pravidelné dovolené u moře. Děti si tam mohly procvičit angličtinu, kterou měli ve škole, a já nemusela mít žádné starosti, že si v restauraci neobjednám ani vodu.
To se ale změnilo s tím, jak nám dcera se synem odrostli, odstěhovali se a rozprchli se do světa. Najednou jsem zjistila, že dovolenou s manželem plánujeme sami. Když jsme vyrazili poprvé bez dětí, nenapadlo mě, do kolika zapeklitých situací se vlastně můžeme dostat a jak pro nás bude neznalost jazyka zásadní. Vždyť já jsem v angličtině neuměla napočítat ani do deseti! Najednou mi bylo líto, že si nedokážeme přečíst ani jídelní lístek v restauraci, natož si objednat. Dovolená se nám tak smrskla do pobytu na pláži nebo u hotelového bazénu bez nějakých dalších výletů nebo romantických večeří. Tehdy si asi manžel všimnul mého zklamání z pocitu, že už naše dovolené nikdy nebudou jako dřív a dostal bláznivý nápad, koupit mi k padesátinám kurz angličtiny, který byl právě od jazykové školy Empire.
Když jsem si obálku s poukazem na kurz otevřela, nevěděla jsem, jestli mám být v šoku nebo se radovat. Děti byly nadšené, říkaly, že se konečně naučím něco nového a určitě mě to bude moc bavit. Já jsem si ovšem tak jistá zdaleka nebyla. Představa, že se vracím zase do školy ve svém věku mi připadala směšná, styděla jsem se znovu si sednou někam do lavice, psát domácí úkoly a nechat se opravovat nějakým o třicet let mladším učitelem.
Díky podpoře rodiny a kamarádů jsem nakonec sebrala odvahu do Empiru zavolat a na kurz se přihlásit. Když jsem poprvé přišla na hodinu úplných začátečníků, překvapilo mě, že nejsem zdaleka jediná ve svém věku, kdo se potřebuje nebo chce naučit další jazyk. Kurz, který mi manžel vybral, je založen na konverzační metodě Direct Method for English.
Byla jsem překvapená, že jsme si na prvních hodinách vůbec neotevřeli žádné knížky, ale rovnou mluvili. Nejdřív jsem myslela, že takové tempo a rychlost nemám šanci zvládnout, ale lektorka naši skupinku uklidnila, že se to ustálí, ať vydržíme. Tak jsem tomu věřila a dobře jsem udělala. To nejpříjemnější zjištění pro mě bylo, že mě díky konverzační metodě v jazykové škole Empire žádné domácí úkoly nečekaly, a ani lavice, tak jak si je pamatuju ze svých školních let, tam nebyly.
Knížku s cédéčkem potřebnou ke kurzu jsem používala hlavně doma na opakování a občas jsem si udělala i nějaké cvičení na internetu, abych si procvičila, co jsme probrali na hodině. Byla jsem překvapená rychlým pokrokem, po pár týdnech jsem uměla počítat, abecedu a říkat krátké jednoduché věty, a to všechno v angličtině. Po roce studia v Empiru jsme se s manželem opět vydali do zahraničí. Zjistila jsem, že dokážu použít jednoduché věty, občas jsem sice nerozuměla, co se mi ten druhý snaží sdělit, ale vždycky jsme se nějak domluvili.
Studentka jazykové školy Empire Jana